Kecy, kecy, kecy....

Idril se hlásí zpět k životu

16. ledna 2011 v 2:57 | Idril
Téda já jsem to s tím psaním poslední dobou opravdu přeháněla že? Ale nebojte mám dokonalou výmluvu.

Dlouho jsem nepsala že?:)

22. prosince 2010 v 18:18 | Idril
A je mi to líto,

Nestíhám nesvačím a vše ostatní o čem jsem vám chtěla napsat:)

30. listopadu 2010 v 0:54 | Idril
Už je zase půl jedné a já o půl páté vstávám... Se těch energi drinků nedoplatím, fakt že ne.
Jo včera jsem usla až ve dvě. To pak bylov práci
Vedoucí: "Ivi, ty spíš!"
Já: "Ne, trošku."

Jinak v sobotu jsem oslavila své krásné devatenácté narozeni, jsem zase o rok starší.

Nakonec přijela Věrýs a Budgie, popojílo se víno, medovina, whisky a hráli Aktivity. V šest ráno jsme usli při dívání se na Pottera sedmičku.

S titulkama a v debilní kvalitě, což ovšem neznamená, že by se Hermionin herecký výkon nějak zlepšil.

Jo a kdybych měla skener, tak vám ukáži Věrýsovu surikatu i s jejími úžasnými asociacemi:-). A víte, že já poznala obrázek Snapea, až když mu namalovala penis a koule?:D A jak jsem pantomimovala jabloň:-D No prostě kopec srandy.

Taky jsem dostala krásné fialové taliře od taťky a bábičky a od miláčka šedo-hnědo-bílou potkanici, kterou jsem pojmenovala Lady i s klecí. Věrýs, jako vždy originální mi koupila sadu - dětský náhrdelník, korunku a naušnice, jako vždy originální. Jo a taky kaktus a whiskas pro čičinky.

Jo a psala jsem vám už o novém koťátku? Je mírně řízlé s modrou britskou. Bílé tělo a modro-šedé flíčky (jeden je ve tvaru srdíčka) a jmenuje se Mazlík.

První dny okolo sebe s Mikešem chodili jak dva vrahové, ale teď už jsou nerozluční. Tj. spí spolu, jí z jedné misky, poerou se, hrajou si, olizujou se, otravují nás a likvidují nám domov.
Taky jsem chtěla pokračovat v psaní Zrozeni z krve, ale pak jsem se pustila do úplně něčeho nového, co zatím budu schovávat pod pokličkou.

Tak, asik už jsem na nic nwezapomněla, tak dobrou noc děti:)

Za chvíli asi budu zelená...

21. listopadu 2010 v 4:37 | Idril
Právě teď jsem se definitivně rozhodla, že se odstěhujem! Co už je moc to je prostě moc. Tenhle dům! To je katastrofa!

Krásné ráno že?

16. listopadu 2010 v 8:09 | Idril
Právě jsem dorazila z noční a nějak se mi nechce spát. Povýšili mě. Je ze mě zástupce. Takže jsem ještě více mimo než předtím, musím umět desítky dalších věcí, ve všem se vyznat apod. No na mrtvici. Jediná pozitivní věc na tom je, že můžu komandovat spoustu chlapů:). No řekněte: která ženská by si to neužívala?

Jo a až se vzbudím, tak jedu Mikešovi pro kamaráda (čtěte: další otravný kocourek:)), koupit osmáky, přemluvit přítele, abysme si vzali toho nádherného pejska co by jinak musel do útulku a o víkendu si koupím potkána...ne nejsme blázni, jenmilujeme zvířata a jak vístižně říká Budgie: "Vy Satani!"

Teď ještě vymyslet, kam tu ZOO dáme až pojedem na MoR:-D. Ale jinak se moc moc těším na to, jak se nebude dát v tomhle bytečku hnout... hm, že bych koupila z aukra ještě ten páreček činčil?:D

No nic, energeťák ze mě pomalinku ale jistě vyprchává, očka se klíží, ruce pletou. Nepřehlédnutelná známka toho, že mám jít spát. Nechcete mi někdo zhasnout zbytečně svítící světlo? Ne? Škoda.


Ps: Pracuji na Cejchu Voldemorta;)

Rybák Rybička ryboval rybu Ryběnku

11. listopadu 2010 v 17:48 | Idril
Toho si nevšímejte… z té práce mi jenom hrabe a jsem děsně utahaná a vlastně jsem vám jen chtěla napsat jak se mám.

Takže... ta moje nová práce

2. listopadu 2010 v 11:26 | Idril
Řekněme, že jméno fitmy jsem zase zapomněla:D. Njn, Idrilka. Ale jinak vám můžu říci o co se zhruba jedná. Nebo spíše co dělám zrovna já. Víte, ono tam pracuje dalšíh několik stovek lidí.

Jak Idrilka jela na výlet a spoustu další super extra novinek:)

1. listopadu 2010 v 10:12 | Idril

Fajn  mám pro vás několik mega dobrých zpráv a jednu špatnou, takže jdeme na to.

Mám rýmičku, psala jsem pohádku a další takové ty kecy...

22. října 2010 v 14:15 | Idril
Fajn takže hned zezačátku. Dostala jsem z toho našeho kešování v noci v děsivé zimě opravdu brutální rýmu, z které mě bolí úúplně všechno na hlavě od konečků vlasů, přes uši, okolo očí končíce u nosu. Opravdu doufám, že se vyléčím a zítra budu fit:). Víte ono má na tom možná svůj podíl i to SAVO. Jaké SAVO? Ale... včera jsme likvidovali plíseň v baráku a padl na to 1,5 litrů Sava. Fakt sranda. Sice sme otevřeli všechny okna a tak a jeli pryč, ale když jsme se vrátili a zapli topení, tak tu tak nechutně smrděl chlór.. ble.

Dneska jsem měla v plánu vstát brzo. Zaprvé mě možná má přijet ostříhat kamarádka (muhehe), za druhé je tu nehorázný binec (a slovo binec je velmi nevystihujcí) a za třetí jsem se upsala ďáblu (kecá, jenom autorskému klubu), že do dnešního dne napíšu pohádku do Obšťastníku. Samozřejmě, že včera v noci jsem ještě neměla ani nic vymyšleného že? A uzávěrka byla přesně v 13:00.

No, ale bohužel to vztávání nevyšlo. Vzbudila mě až sms zhruba oklo dvanácté hodiny, ale pohádku jsem stihla odeslat na minutu přesně:-). Doufám, že jsem ji moc neodflákla.

A teď k další věci. V anketě k mému skvělému nápadu to bylo nerozhodně pro fantasy a komedii, ale technicky vzato vyhrála komedie, jelikož fantasy jsem dala nechtěně jeden hlas já.
Takže přes víkend splodím nějakou komedii a konečně to začne:-). Máte radost? Ne? Tak to je smutně.

No nic jdu vylovit nějaké hadry na sebe a odnést manželovi oběd (sem vařila! Knedlo zelo, vepřo... i když je pravda, že ten knedlík je z Tesca:D), tak se mějte krásně

Vrrrr

5. října 2010 v 11:23 | Idril
Víte jak vypadá naštvaná Idrilka?
Takhle!
Já se tu s tím vším seru,
kapitoly vám ochotně píši
a vy ani nejste schopni zanechat komentář!
Je mi jedno jestli negativní, neutrální nebo pozitivní.
Já chci komentáře ke svým povídkám (dup)
Jinak nedostanete Snapeoho s růžovýma trenečkama
Ani se nedozvíte, co  byde Annelor dělat u Voldyho
A ani se nedozcíte jméno toho sexy cizince! Tak!

Mírně depresivní článek

4. října 2010 v 0:59 | Idril
Tak a už je to zase tady. Moje deprese se znovu ozívají... A přitom šlo o takovou prkotinu - o linoelum. Já ho tam fakt nechtěla...
A pak začalo spúoustu výčitek z JEHO strany a já se blokla a odmítla komunikovat a taky uklízet. Copak já můžu za to že už několik měsíců nemůžu najít práci? Já ji fakt chci strašně moc, mě to doma nebaví a opravdu se snažím, víc než kdy předtím, ale když on mě nikdo nechce:(. Nevím kde je chyba... asi jsem moc mladá, nebo nemám zkušenosti, nebo nevím.
Sakra já vím, že jsem  na nic, tak ať se se mnou konečně rozejde! Jen mu ničím život!
Zítra odcházím, nevím kam, nevím na jak dlouho, ale prostě odcházím a vrátím se až budu mít práci. Nechci se už nechat živit a být všem na obtíž už mě to unavuje...

Noční nuda

30. září 2010 v 4:28 | Idril
Víte... teď je přesně 4:17 a já bych měla spát, ale už hned z několika důvodů nemůžu.

Za prvé: dívali sme se na Čtvrtý druh a manžel u toho usl, já ne a bojím se, že si pro mě přijdou mimozemštani.
Za druhé: právě mi okolo ruku prolezl pavouk (ano, mám arachnofobii) a já se bojím, že když půjdu spát, tak na mě všici ti pavouci co tu sou schovaní zaútočí, jako odplatu za to, že jsme jim zlikvidovali mámu a tátu.
Za třetí: chce se mi na záchod, ale nemůžu protože se bojím (viz. Za prvé).
Za čtvrté: chci už konečně dopsat tu kapitolu k Hvězdě, když už ji mám vymyšlenou.

A tak kvůli pitomým důvodům nespím, občas hraju Age of Mythology, "píši" povídku, prolízám naprosto cizí blogy a píši až příliš krutě pravdivé komentáře, píšu magorskej článek na blogu a tak nějak sleduji zda po mě nic neleze.

Mimochodem, právě se vzbudila kočka. Hurá! Mám společnost!

Tak hodiny přeskočili z 4:17 na 4:28 a já se jdu za doprovodu kočky vyčůrat (chudák Mikeš...). Pa!

Připojena!

23. září 2010 v 20:29 | Idril
 Mohu hrdě oznámit, že jsem zase internetově aktivní
(Sbohem knihovno! Herno!)
A že chystám pár zásedních změn ve svém internetovém domově.
(Sbohem Emily!)
A že mám také novou povídku:),
kterou třeba zveřejním:).



PS: Víte jak je to skvělé, když se vám po kliknutí na hořící lišku neobjeví žluto černý nápis: Stránka nejde zobrazit.? :)))

Zdál se mi sen...

15. září 2010 v 13:41 | Idril
Asi tak... za prvé pěkné sny si nepamatuji, ale zas ty ošklivé taky moc ne, v paměti mi spíše zůstáváji jen ty šílené a jeden takový naprosto živý mi na dlouho uvízne v paměti, jelikož mám pocit, jako bych během, mého nočního snění rozečetla nějakou knihu jenž mám za úkol dopsat.

Náš úžasný Mikeš

21. srpna 2010 v 20:48 | Idril
Víte... máme kocoura a ten je fakt šílenej....
Když má dobrou náladu tak mě nenechá celou noc spát. (Přítele jo!)
A pokuď se mu chce tak mám nohy dodrápané do krve.
A nechce pít z nerezové misky a ze  skleněné také ne, takže má u misky s žrádlem půllitr Starobrno, ale pak nechce ani to a pije hnusnou vodu ze dřezu no je normální?! Není.
Prostě rozmazlený kocour, s pohledem: "Tohle je moje! Vy jste moji krmitelé a sluhové!A já si s Vámi můžu dělat co chci!" 

Podivnost

18. srpna 2010 v 14:36 | Idril
Víte čeho jsem si všimla? Když jsem měla net tak jsem na blog naprosto kašlala. Teď když ho doma nemám, tak už jsem napsala za poslední dobu rekordní počet článků a asi budu pokračovat. 
Mám takový malý pocit, že někdy tudle šla kolem moje múza a pořádně mě kopla do zadnice, abych se probrala z letargie.
Protože teď akčně píši. V pc mám povídku, která je historicky nejdelší psaný dokument v historii našeho počítače (nepočítaje technickou příručku pro JAWU 640/350) a stále slibně pokračuje, ačkoliv mám akčního manžela i kocoura, kteří mi zase v mé nepozornosti akčně mažou. (no jo, holt chlapy)
Tak se mějte krásně a doufám že budu psát a psát až se bude z klávesnice kouřit.

Strach? Známe...

18. srpna 2010 v 13:50 | Idril
Strach je věc, kterou zná snad každý. Opravdu, každý (snad jen kromě knižních superhrdinů) se musí něčeho bát ať už logicky či nelogicky podložené.
Někdo se bojí pavouků, jízdy autem, výšek, či jiných věcí.

Čte to někdo? Nečte! Tak jen pro můj dobrý pocit...

11. srpna 2010 v 10:57 | Idril
Můj život se má stále při starém... práce, bez práce, hledání, stěhování atd. Teď se zdá že se vše lepší, ale nesmím to zakřiknout. Bydlíme v jednom krásném atypickém domečku 1+kk a je to krásný. Máme stále šílenou veverku a k tomu ještě přibil neuvěřitelně magorskej mourovato bílej kocourek Mikeš a za odměnu (tj. když si najdu práci) si můžu pořídit potkánka... prostě zvířetník. 
Bohužel nemáme zatím net, takže se s vámi nemohu podělit o svůj jedinečný úžasný projekt s pracovním názvem Stmívání je sračka:). Opravdu ho nemám ráda, četla jsem, viděla jsem, ale k srdci nepřirostlo. Možná až takových posledních 200 stran Rozbřesku kde se objevu naprosto dokonalá Reneesme. Ale jinak upíři třpitící se ve slunci? Upíři vegetariáni? Silná mláďata? No fuj, ta spisovatelka prostě zazdila naprostou přirozenost upírů (ale možná... možná to byl účel.), která byla jakž takž dodržována od dob Stokerova Drákuly...
Takže jsem si vám vylila srdéčko a doufám, že až budu zase aktivně připojena, tak se s Vámi všemi spojím pomocí tohoto blogu. A že už konečně dopíše vše co mám v šuplenti rozepsáno:).
PS: Jednou budu slavná :-D

Jen pár slov

26. dubna 2010 v 12:59 | Idril
Že by návrat? To asi ne, jen jsem chtěla, abyste věděli že žiju.
Můj život zrovna teď není nejjednoduší a na takové věci jako blogování nemám ani náladu.
Tak mi prosím odpusťte, že nepíšu. Neznamená to konec, jen... velmi dlouhou pauzu.
Ale hodlám dál psát. Dokonce na něčem teď začínám pracovat, jen to už nebude žádná úchylná povídka ve stylu HP, ale pořádná úchylná kniha:) (pokud to tedy dopíšu, ale já si věřím, měla jsem to v kartách:) ).
Tak ahoj a doufám, že až se příště zase objevím tak mě uvítáte.
PS: kdyby něco tak můj mail je Idrilka@seznam.cz

Ehm... ehm

5. prosince 2009 v 13:23 | Idril
Měla bych něco napsat že? Ale když já nemám čas... miláček si nainstaloval Stalkera... a mě ta hra začala bavit. Jen ji nesmíte hrát v noci...
Ale nebojte se, už mám skoro dopsanou kapitolu ke 100+1 a chcu napsat ještě pár věcí, dřív než začnu péct cukroví a chodit do práce.
Jo, mám práci, není to skvělé? Sice ne nějak dobře placenou, zato ale jen tři minuty od baráku pěšky... ach ta lenost.
A taky sme šli včera s Elizabeth G. na kafe... a jaksi se se to protáhlo do dvou dorána... a to kafe sme si nakonec ani nedali:D.
Tak se mějte a doufejte že překonám svoji vrozenou lenost.
 
 

Reklama