Srpen 2009

The Islander

31. srpna 2009 v 17:15 | Idril |  Hudba
Si moje a já tvůj, ale musíš mě opustit, odejít. Běž, leť krásko má, leť do neznáma a já tu budu čekat, čekat dokud nepřijde můj den.
Leť a neohlížej se labuť má… leť lásko má. Já tu budu dál a budu vzpomínat, vzpomínat se slzami v očích.
Náš čas končí… musíš jít, já už jsem ztracen, tak zachraň se aspoň ty. Zachraň se krásko má.
Bylo pozdě už dřív, ale teď… teď už je konec, odleť do dáli, najdi si jiný cíl, jiný smysl, jiný život, jiného muže. Leť a najdi si svého vůdce.
Musíš jít! Jdi a já zůstanu. Ne, ty víš, že nemohu odejít, že jsem proklet, tak už konečně leť!


13. Způsob

28. srpna 2009 v 19:26 | Idril |  100+jeden způsob jak naštvat Severuse Snape
Tato kapitolka je věnována Elizabeth :)
PS: víno je dobré:)
PS2: doufám, že budou komentáře!

Fotky z MoR 09 1/2

24. srpna 2009 v 11:52 | Idril |  Fotky
Tákže mám pro vás konečně první várku fotek z letošního MoRu. Kámoš mi zatím poslal jenom fota na, kterých sem já a manžílek. Ty s kapelama očekávám v nejbližší době. Zatím se můžete pokochat pohledem na Idrilku a její první oficiální fotky na tomhle blogu!

Abych nezapomněla na ©. Všechny fotky patří Budgiemu:)



Nový mazel

24. srpna 2009 v 1:15 | Idril |  Kecy, kecy, kecy....
Právě jsme se vrátili ze Zlína a proč jsme tam jeli... no to se dozvíte pod perexem:)

Jen tak, aby jste věděli, že žiju

12. srpna 2009 v 1:18 | Idril |  Kecy, kecy, kecy....
Posledních pár dní nejsem moc aktivní a asi ani nebudu.
Za prvé sem trochu poničila booka (ta slenička s vodou mi z ruky vypadla sama!)
a za druhé zase aktivně chodím do práce a v září k tomu přibude i škola.
Ale budu se snažit občas něco napsat, objevit se na icku nebo s někým někam zajít.
Momentálně mě bolinkají nožičky z věčného stání v trafice.
Dobrou noc děti:)

Nesnáším klíče! aneb povídání o tom, jak je Idrilka schopna ztratit cokoliv (nejen ty zlé klíče) kdekoliv a kdykoliv...

6. srpna 2009 v 21:36 | Idril |  Kecy, kecy, kecy....
Uf dlouhý nadpis co?:D Ale když už se mám vyzpovídat ze svých ztrácecích hříchů...

Za prvé nesnáším klíče, věčně je nechávám doma a jako malá sem je furt ztrácela a zapomínala, takže sem povětšinou do našeho panelákovýho bytu lezla balkonem až se mi to jednou vymstilo. Spadla sem zlomila si ruku, prokousla jazyk, rozbila hlavu a způsobila otřesk mozku. Pak pár let sem klíče neměla vůbec jelikož byl v rodiným domku furt někdo doma (minimálně psi) a teď... teď už jsem celý celičký rok klíče neztratila! Ale brzo asi ztratím... protože se vyměňovali vchod. dveře a já teď mám takový hnusný bez. klíč na kterej nejde dát to barevný kolečko:(.

No a co vše sem ještě byla schopna ztratit? První co si pamatuji, je že sem někde nechala barbie (pravou od Matela!) moji první a poslední:-D ale to mi byli asi čtyry roky... Pak nové krásné horské kolo, tunu klíčů, asi tři-čtyry, možná pět mobilů (utěšujemě jen to, že všecky byli zralí na mobillní důchod), minimálně už 2000 (člověk je schová tak dobře a bezpečně, že mu vypadnou), asi dvakrát občanku, jednou celou dokladovku (díky bohu se mi navrátila), milionkrát kartičku na bus/vlak, čip na obědy, puzzle Paříže (složený!1000 kousků), karimatku, hrníčky a ještě asi dalších tisíc věcí na které si už nevzpomínám... jo a jednou v ZOO mi spadla minerálka ke krokodýlům:D.

Amálem bych zapomněla... taky mám jeddny sluneční brýle na jedno léto... pokaždé kamsi zmizí. Ty letošní, ale naštěstí ještě žijou!:)

Njn Idril je prostě talent nad talenty a nějak ji to neštve...