Listopad 2006

Hm..........................

30. listopadu 2006 v 23:06 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
Není mi dobře. Není mi psychicky dobře. Je mi zle z matky a zté špíny na světě. Chtěla bych mít přátele, opravdové přátele, kterým by na mě záleželo a brali mě takovou jaká sem. Někoho kdo by mi pomohl, kdy bych potřebovala. Zoufale potřebuji někoho komu bych se mohla vyspovídat, ikdyž já se nikomu pořádně svěřit nedovedu. Chci fakt v poslední době zhebnout. Nemám žádný provaz, kterého bych se mohla chitit, jak říkal H.

ps: nevím jak a co sem napsala psala sem rovnou své myšlenky.

Nějaký fotky...

30. listopadu 2006 v 20:07 | Uplakaná |  Fotky
Můj domácí bordel:-)
Méďa, můj nejlepší kámoš
Míšulka, můj milovanej bratránek
Můj sešit jen o HP
Schody, tak na tihlech sem se už nejednou zabila au:-)

S...

29. listopadu 2006 v 22:05 | Uplakaná |  odpadkový koš
Sýr - měkej ne, tvrdej jo:-D

Salám - Vysočina mňam

Satan - no tak k tomu nemám kladnej ani zápornej vztah

Slunce - to nemusím. Mám radši stín

Santa Klaus - blbá vymyšlenina USA

Strýc - jedinej příbuznej s kterým si docela rozumím
soraya - fakt dost dobrej člověk:-*
Víc mě toho nenapadá...

Nová image

29. listopadu 2006 v 19:16 | Uplakaná |  Grafika
Mám novou image svýho blogu. Docela změna z černý na bílou no. Až mě to začne nudit tak to zasejc změním, ale zatím se mi to líbí.
Co myslíte?

pláčící oči

Neplač moje malá..

29. listopadu 2006 v 18:41 | Uplakaná |  Básně
Nemůžu dál snášet tvůj pláč,
který drásá srdce i duši mou.
Nemůžu se na tě dívat,
jak jsi bezmocná.
Nemůžu, nemůžu už poslouchat tvé vzlky,
když pláčeš v pokoji.
Nemůžu a nechci už dál,
dál snášet tvoje trápení.
Tak pojď ke mně
a schovej se do mé náruče.
Pojď ke mě moje malá.
Moje malá pomatená vílo...

No jo...

29. listopadu 2006 v 18:23 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Jsem nemocná a prej mám ležet řekla doktorka, ale já se jí na to můžu vy.....

...Zejtra jedem ze školou na muzikál Hrabě Monte Christo a já na něj stopro pojedu. Divadlo nějak nemiluji až na muzikály a Hrabě... je můj oblíbenej film i kniha, takže jedu.

...A ještě chcu jít s psama ven fotit a to asi půjde blbě, když m,ám ležet:-).

15 rokov

27. listopadu 2006 v 20:05 | Uplakaná |  Moje zóna
...Táák před patnácti lety a jednou hodinou přišla moje maličkost na svět, tak to jen oznamuji.
Mám narozky a jak řekli kámošky už můžu, ale nějak mě to nebere. Měla sem si jít taky pro občanku, ale nakonec ji nemám.

...Zapoměla sem totiž ve škole svůj pas, kterej sem musela mít, aaby mi ji dali. Docela trapas na Obecním úřadě. Tak si pro ni půjdu zejtra no. Jinak dárečky pěkný, všechno sem si osobně objednávala z matalshopu, takže to bude pěkný:-)

A tohle je můj dort(těsto vevnitř je zelený, ale to nejde vydět:-/):

Slova, která mě vystihují

27. listopadu 2006 v 0:25 | Uplakaná |  Moje zóna
Poprosila sem své kámošky, které mě znají osobně, aby řekli jedno slovo, které mě vystihuje.
A tady jsou ty slova:
  • kniha
  • střelená
  • nevypočitatelná
  • nešikovná
  • tajemná

Rekapitulace dní

26. listopadu 2006 v 20:12 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
Nějak mi poslední dobou nešlo psát do blogu. Tak pár věcí co se seběhly o víkendu.

...Nějak sme si to s mamkou vyříkaly a celou sobotu sme stěhovali, protože původní hádka byla kvůli stěhování mé postele že stinýho koutu, jelikož zdílím pokoj eště s dvěma brášky a měli sme tam málo místa.

...Nakonec sem se přestěhovala k mamce do ložnice a zbavila se bratrů. Což sem ráda.

...V sobotu sem byla v baru slavit předčasně narozky s I. a její mamkou a docela sme pařily. Po I. se tam furt sápal nějakej na mol ožralej třicátník a ona z něj měla panickou hrůzu, ale pomoc nechtěla ani odemě ani od Z., prej měl hezký hnědý oči:-). Jinak sem si tam připíjeůa na narozky s lidma, který vůbec neznám. Dom sme přijeli asi okolo třetí a můžu říct, že sem si to užila.

...Dneska sme jeli za taťkem a byla tam bábička a děda z Plzně, tak mi popřáli k narozkám a dali mi úúděsnej řetízek a náušnice:-/.

...A dozvěděla sem se od tatíka novinku. Budu mít sourozence:-). Taťka s tou svojí J. čekaj mimino. Příští tejden mi ji představí, tak sem zvědavá. Prej má ttři děcka: syna 14rokov, syna 16 nebo 1 a dceru 21.
Tak to je vše

...pa lidi

Konec

24. listopadu 2006 v 16:08 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
Právě jsem matce řekla, že mě nesnáší, že mě nikdy neměla ráda a že mě nechápe atd. Pak sem se rozeřvala. Matka se mě ptala proč si to myslím atd. a nepochopila že už to poděla dávno.
Já už fakt nevím co dál, v pondělí si du pro občanku a pak zdrhnu z domu, takže nebu moct pokračovat v blogu.
Pa lidi.

Co je přítel?

23. listopadu 2006 v 21:14 | Uplakaná |  Jednorázovky...
Přítele, potřebujeme každý z nás.
Bez něj jsme jak bez duše.
Přítel pomůže když potřebujeme,
když jsme smutní snaží se nás rozveselit.
Je prostě něco nenahraditelného,
něco co potřebujeme mi všichni.
Opravdoví přítel nikdy nezradím,
a hádky sním nemají dlouhé trvání.
Můžem za ním kdykoliv přít
říct si o radu i o pomoc.
Je skvělé mít ho.
Mít někoho o koho se můžem opřít.
Mít někoho, kdo nás nezradí.
Kdo nás neopustí a neodhodí jako kus hadru...

M...

23. listopadu 2006 v 16:20 | Uplakaná |  odpadkový koš
Michal - můj malej bratránek. Moje zlatíčko, který zbožňuji

Miluji tě - dvě slova, které bych si přála aby mi někdy někdo řekl upřímně
Manon - moje oblíbené drama:-)
Miss - no podle mě úplná kravina. Volit Miss.
Mediator - moje oblíbená série knih od Cabotoví
Myš - tu mám momentálně za postelí a jinak je to moje oblíbený zvířátko
Matka - tak tu nemám
Maliny - mňam mňam, ty můžu:-)
Milena - jméno kámošky a taky dobrá čokoláda
Motýl - znamení jara.

Matka

23. listopadu 2006 v 16:17 | Uplakaná |  Básně
Matka mě opustila

a nechala mě tu.

Sama šla za štěstím

a mě nechala žít v bídě.

Nezáleželo ji co se mnou bude.

Jak budu žít a co jíst.

Byla jsem jí lhostejná,

jak služka v jejím novém domě...

Alphabet

18. listopadu 2006 v 20:37 | Uplakaná |  odpadkový koš
Už sem asi moc otravná. A hrozně se nudíííííím. Tak vymýšlím furt nový kraviny
Tááák asi víte o co de.

Ale pro ty co neví: Pro ty, co to ještě neznají. Prvním deseti lidem, kteří mi zadají písmeno, napíšu deset slov na ono písmeno plus ještě s vysvětlením.

Drabble štafeta

18. listopadu 2006 v 20:04 | Uplakaná |  Drabbles
Tak skusila sem si Drabble a můžu říct, že mě to začalo bavit:-) Je to zábava furt počítat kolik sem napsala slov.

A teď k Drabble šrafetě:
Prvním 10 lidem, kteří si do komentů napíšou téma, napíšu Drabble.Ale nic není zadarmo, že - podmínkou této štafety je, že si každý, kdo si Drabble objedná, musí dát na svou stránku nebo blog podobnou výzvu a taky pro někoho Drabble napsat....

Svět

18. listopadu 2006 v 18:14 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Nevím proč mě zrovna napadlo, že je svět zkažený a prolezlí tím nejhorším zrovna při filmu Aféra s náhrdelníkem, který byl natočen podle pravdy za vlády Ludvíka XVI. ve Francii.

...Možná proto, že svět už byl v té době dostatečně zkažený-plný intrik a podvodů. Historické filmy na mě mají vždy takoví vzláštní vliv, že musím přemýšlet o světě ve, ve kterém žijem.

...Bylo to tehdy lepší? Měli se lidé líp? To fakt nevím, ale chtěla bych se to někdy dozvědět. Nebyl snad svět v té době už zkažen, tak jako dnes? Byl lepší či horší? Bylo by lepší kdyby pokrok nepřišel? Nevím.

...Tohle jsou otázky, které si pokládám často. Přemýšlím jaké to bylo dřív a jaké to je teď. Já vím pokrok je pokrok, ale někdy bych byla aby radši nebyl.

...Jsem asi divná, ale okamžitě bych měnila svoje pohodlí za středověk.

10 důvodů proč tě nenávidím

17. listopadu 2006 v 18:06 | Uplakaná |  Moje oblíbené....
Básnička z filmu 10 důvodů proč tě nenávidím. Strašně moc se mi líbí, tak sem se rozhodla ji sem dát.
Nesnáším způsob jak mluvíš
a nenávidím tvoje vlasy.

Nesnáším tví blbý vojenský boty
i to, že mě tak znáš.

Nenávidím tě tak, že je mi až zle
a zkouším i básnit.

Nesnáším, nesnáším, že máš vždy pravdu
a nesnáším, když lžeš.

Nesnáším, když mě rozesměješ
a ještě víc, když mě rozpláčeš.

Nenávidím tě za to, že jsi u mě
a žes mi nezavolal.

Nejvíc nenávidím, že tě vůbec
ani trošku neumím nenávidět.

čtyři věci

17. listopadu 2006 v 18:05 | Uplakaná |  Moje zóna
Asi už fakt nevím co roupama dělat:-)

Oblíbená hudba:
  • Wanastowi vjecy
  • Krucipüsk
  • Evanescence
  • Harley
Místo,na které bych se ráda podívala:
  • Francie-Paříž
  • Anglie
  • Španělsko
  • Irán
Oblíbené filmy:
  • Harry Potter
  • Piráti z Karibiku
  • Pýcha a předsudek
  • Román pro ženy
Oblíbené knihy:
  • Mediator (Meg Cabot)
  • Harry Potter (J. K. Rowlingová)
  • Emma (Jene Austen)
  • Eragon (Christoper Paolini)
Lidi,kterých si vážím:
  • Rowlingová
  • Karel IV.
  • můj strejda
  • Jane Austen
Bez čeho bych nemohla žít:
  • přátel
  • smíchu
  • knih
  • Médi

Sen?

16. listopadu 2006 v 20:04 | Uplakaná |  Básně
Dotýkala jsem se tvých vlasů
a prsty mi procházelo mravenčení.

Pohlédla jsem ti do očí
a v těch svých měla něhu.

Políbila jsem tě na ústa
a předala ti svou vášeň.

Pocítila jsem, jak se mi srdce svírá
a pochopila jsem.

Tohle je láska.
Tohle není sen.



pozn. prej sem napsala péčko, tak to okomentujte


Trošku víc mojí minulosti...

16. listopadu 2006 v 19:48 | Uplakaná |  Moje zóna
...Tááák tady je moje minulost, nebo spíš skoro celej můj životopis. Pochybuji, že se to bude chtít někomu čítat, ale stejně to sem hodím:-)

...No do svých deseti rokov sem bydlela v jižních čechách (město zveřejňovat nebudu, ale je jedno z nej v ČR). A pak sem se odstěhovala s rodinkou k bábičce na druhou stranu republiky.

...Těšila sem se tam teda dost. Už v té době sem byla tak trochu zamilovaná do kluka, co tam bydlel. Taková dětská láska. On byl supr kámoš a mě bral taky jako kámošku. Ze začátku mi trochu pomáhal a pak sem si našla kámošky, ale furt sme byly kámoši.

...No a pak se to nějak zvrtlo (to už mi bylo 13let), ani nebudu říkat rdši jak, radši bych na tuhle část zapomenula. No jen řeknu, že asi všichni znáte hru flaška. No ale tohle nebyla klasika. Víc o tom psát nebudu. On už dávno věděl, že sem se do něj zabouchla a využíval toho.
...Naposled co sme spolu hovořily jako "přátelé" bylo minulej rok v srpnu, když se se mnou chtěl vyspat. Normálně za mnou přišel a řekl jestli bych se s ním nechtěla vyspat, že se vsadil s kámošem kdo dřív koho přefikne (jeho kámoš měl mou tou dobou dobrou kámošku a on mě). Debil to byl prostě. To bylo asi naposled kdy sem s ním normálně hovořila. Pak sem mu jednu vrazila a on se nasral.
...Ale co, život šel dál a já to přežila. Byla sem holt blbá. Kvůli němu sem i začala kouřit, ale asi v
únoru sem přestala. Od tý doby jen někdy na pařbách. Naposled asi v září, ale to sem měla depku a vykouřila asi dvě krábky za večer, ale to není důležitý.
...NO život šel dál a já žila se svýmy přátely a užívala sem si života. Až na poslední dobou, kdy sem furt v depce. Cigarety mi z toho docela pomáhaly, ale nechcu už zatím začít kouřit. Toť asi celá moje minulost. Nic moc prostě normální život puberťačky.....možná.

Maryčka Magdonova

16. listopadu 2006 v 17:32 | Uplakaná |  Moje oblíbené....
Krásná, ale smutná balada od Petra Bezruče.
Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.

Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdonova.

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?

Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?

Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?

Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?

Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?

Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se synky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?

Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?

Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
sbohem buď, Maryčko Magdonova!

Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova

Pro Iana

15. listopadu 2006 v 20:49 | Uplakaná |  Drabbles
Vůně santalu, kytice růží a čokoláda
Otevřu dveře a okamžitě mě do nosu uhodí vůně santalu. Její oblíbená vůně.
Podívám se do kuchyně, ale tam není. Podívám se do obýváku, ale není ani tam.
Nakonec zamířím k ní do pokoje. Sedí ve svém oblíbeném křesle u okna a čte zase nějaký tlustý román, který určitě pochází z minulého století.
Rozběhnu se k ní. Napřed jí políbím na tvář a pak jí předám jí kytici růží a krabici čokolády.
Pozoruji její šťastný obličej a jsem také šťastný.
"Všechno nejlepší k narozeninám babi!"
"Děkuji ti vnoučku," řekne šťastně.
Usměji ji se na ni. Modré z nebe nikdy nezklame.

Úvod k DRABBLES

14. listopadu 2006 v 19:05 | Uplakaná |  Drabbles
Tááák určitě všichni znáte Drabble (povídka na jakékoliv téma o 100 slovech)
Poslední dobou nemám co dělat a tak mě napadlo, že to zkusím psát.
Tak kdo chce může mi napsat do komentů na jaké téma by chtěl Drabble a já se pokusím něco napsat
Říkám pokusím:-), tak pište

Co je nenávist?

14. listopadu 2006 v 11:41 | Uplakaná |  Jednorázovky...
Co je to vlastně nenávist?
Nenávist je nejhorší cit na světě.
Je to opak lásky a obrácená strana mince štěstí.
Nenávist nás sžírá, nenechá nás spát a nutí nás bdít.
Nutí nás lhát, podvádět i zabíjet.
Chce abychom zničili ostatní, a přitom
nás ničí ona sama.
Zahrává si s námi a bortí naše sny.
Nesmíme ji cítit, musíme odpouštět,
jinak pohltí nás i náš svět...

Co je bolest?

13. listopadu 2006 v 16:42 | Uplakaná |  Jednorázovky...
Bolest má tisíce názvů a tisíc možností jak ranit.
Bolest je z velké lásky i ze ztracených nadějí.
Bolest je utrpení, zášť, smutek i pláč.
zasáhne nás, nechce se pustit a přestat nás trápit.
Drásá naše srdce a mučí naše tělo.
Poskvrní naši duši, zaseje semeno zášti.
Nutí nás tápat bez pomoci, nechce abychom byli šťastni.
Nepustí nás jít dál a jen nás pomalu, ale jistě, užírá.
Bere nám naše sny i naděje.
Bolí tak až se nám chce umřít.
Umřít a ztratit se v té proklaté zemi, abychom se
už nikdy netrápili, protože mrtvé nic nebolí...

Legenda

13. listopadu 2006 v 16:10 | Uplakaná |  Moje oblíbené....
Podle jedné legendy žije na světě pták,
který zazpívá jen jednou za život, sladčeji
než jakékoliv jiné stvoření na této zemi.
Od chvíle, kdy vyletí z hnízda , hledá
trnitý strom, a neustane, dokud ho nenalezne.
Potom se v těch nehostiných větvích rozezpívá
a na nejdelší a nejostřejší trn se nabodne.
Umíraje se vypne ve smrtelných mukách
a krásněji než skřivan či slavík zazpívá jednu
jedinečnou píseň, za kterou zaplatí životem.
Ale celý svět zmlkne a naslouchá
a Bůh na nebesích se usmívá. Neboť to
nejlepší se vykoupí jen velikou bolestí...
Alespoň tak praví legenda
Pták s trnem v hrudi se řídí neměnným zákonem; neví, co ho žene, aby se nabodl na trn a za zpěvu zemřel. V okamžiku, kdy mu trn vnikne do hrudi, neví, že ho čeká smrt. Jen zpívá a zpívá, dokud v něm pulsuje život. Když si bodáme trny do srdce my, víme to. Víme, co nás čeká. A přece nás to nezadrží.

Co je láska?

12. listopadu 2006 v 21:20 | Uplakaná |  Jednorázovky...
Láska- říká se, že láska je ten nejkrásnější cit na světě,
i když někdy bolí.
Věřím, že láska může bolet a jindy lidem připravit největší
blaho na světě. Nevím co je na tom pravdy a co lži, ale jedno vím
jistě- lásku, i když třeba krátkou, stojí za to zažít a člověk, který ji nezažil, nežil.
Já vím (nebo možná nevím), že kdo zažil nešťastnou
lásku, která přináší bolest a utrpení, už se obvykle nechce nikdy
zamilovat, ale věřte že je to pitomost ( to vím moc dobře taky jsem zažila
nešťastnou lásku, ale díky bohu žiju dál), protože člověk musí jít dál.
Jít dál a znovu ( třeba stokrát) se zamilovat.
Protože, když vám někdo řekne: ,,Miluji tě"je to to
nejkrásnější slovo, co jste kdy mohly slyšet a věřte že pro tohleje důvod žít!

Sama ze sebe

12. listopadu 2006 v 19:51 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Fakt děsný mít depku sama ze sebe. Nemůžu ani být na nikoho kvůli tomu naštvaná. A mám ji jen kvůli výčitek svědomí, jelikkož sem byla včera s mamkou a P. na bowlingu a přijde mi to kvůli taťkovi nefér

...Dneska sme s sním byly v jeho novím domu a já sem se furt nemohla zbavit toho děsnýho pocitu. Fakt na provaz...

Jak to dopadlo...

12. listopadu 2006 v 11:51 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Tak nevím co sem čekala, že bude zač, ale rockera fakt ne.

...Nakonec sem teda byla docela hodná holka, až na to že u něj mám asi nálepku "lesbička", což jaksi nechápu. Asi kvůli mím kecům, ale je mi volný.

...Nejvíc mě štve, že na něm nemůžu najít jedinou chybu. A že mi nevadí. Je úplně v poho. Má delší vlasy než já, což mě docela překvapilo. Jediný co mi na něm vadí je snad to, že vůbec nečte a nechodí do divadla.

...Jinak na něho nemůžu nic špatnýho najít a mám kvůli tomu, že mi vůbec nevadí, výčitky svědomí, kvůli taťkovi, za kterým za chvilku jedem.

Lidi držte mi palce!!!

11. listopadu 2006 v 16:50 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Dneska večer jedu s mamkou a jejím novím přítelem na bowling.

...Sem zvědavá jak to dopadne. Jestli ho třeba nešlehne z mého vzhledu nebo podobně.

...Ještě sem se ale nerozhodla estli budu hrát hodnou holčičku, nebo mrchu.

...Podle toho jak bude vypadat, možná budu hodně protivná. Vyskouším ho, jakej je.

...Tak mi držte palce, pak napíšu jak to dopadne (teda jestli nebudu mít zakázanej kompl).

Sbírka zvadlejch růží

11. listopadu 2006 v 14:15 | Uplakaná |  Moje oblíbené....
tuhle písničku od Wanastowek miluji od doby co sem ji slišela poprvé. Je to úžasná písnička!!!!!!!!!
  

Netvař se tak na mě, že jsi úplně zlá

Jsou rána, kdy to nekončí

Na stole zbylo trochu v láhvi vína

Sklenici dolejvám

Neříkej mi po dvacátý, že už to znáš

Tvý slzy - slaný hnědý voči

Čaroděj týhle noci -jeho vina

Už svítá noc končí moc kouzel neodloučíš

Jsi bílá, sny kroužíš

Snad k ránu nezabloudíš

Mělas plamen v očích co utajený touhy zná

Zaklínám ten zločin netvař se tak, že jsi zlá

Říkáš dítě nejsem ten co tu včera stál

Slíbil ti nablejskaný mince

Já nejsem princ

Jsem zlodějů koní král

Už tě nikdy neuvidím - zůstanu sám

Oči se střetli a tak na věčný časy

Z tvý lásky mi zbyla v hlavě kocovina

A ďábel se vkrádá svý tělo neovládáš

Tvůj anděl co padá

Už nevíš co bys ráda

Do tvých vlasů vplétá vůni ohně sám

Zbejvá spousta času já ho tisíce let znám

Prach ze rtů spláchni lásko bude fajn

Ve dne mi pláchni malá budu sám


Vlasy od vína kouzlo zhasíná

Ve sbírce zvadlejch růží

Bože zastav čas ráno začíná se mi smát

Marně vzpomínáš

Chtěla's na pár chvil vzít do nebe a dál

V růžích usínášjsem noční duch ne král

Netvař se tak na mě, že jsi

Netvař se tak na mě, že jsi úplně zlá

Jsou rána, kdy to nekončí

Na stole zbylo trochu v láhvi vína

Sklenici dolejvám

A ďábel se vkrádá svý tělo neovládáš

Do tvých vlasů vplétá vůni ohně sám

A teď mi pláchneš malá budu sám

Vlasy od vína kouzlo zhasíná

Ve sbírce zvadlejch růží

Bože zastav čas ráno začíná se mi smát

Marně vzpomínáš

Chtěla's na pár chvil vzít do nebe a dál

V růžích usínáš jsem noční duch

Vlasy od vína kouzlo umírá

Ve sbírce zvadlejch růží

Bože zastav čas ráno začíná

Marně vzpomínáš

Chtěla's na pár chvil vzít do nebe a dál

V růžích usínáš jsem noční duch ne král

Tma

11. listopadu 2006 v 14:07 | Uplakaná |  Moje zóna
...Je to asi věc, který se nejvíc bojím. Ale nebojím se tmy jako takoví, bojím se věcí, které se v ní můžou skrívat. Nebojím se úchylů či vrahů, ale všelijakých démonů a vlkodlaků a upírů. Prostě věcí, které asi neexistují.
...Bojím se od svých pěti let, od té doby co sem vyděla démona.Fakt že jo, nevím jestli se mi to nezdálo, podle mě ne.
...Bylo to v létě, to sme eště bydleli v paneláku a měli sme takoví to velký okno přes celou zeď. A když sem v noci otevřela oči uviděla sem démona nebo co to bylo. Vypadal úplně jako Hell Boy, když sem ten fillm viděla, tak sem si na to vzpoměla a opravdu sem viděla kopii toho démona, když sem byla malá.
...Asi je to divný a neuvěřitelný, ale tohle je jeden z mých strachů.

Dnešní depka

10. listopadu 2006 v 20:01 | Uplakaná |  Kecy, kecy, kecy....
...Dnes sem už fakt na psychydně (na dně svých psychyckých sil). Mám depku jak něco. Nic mě dneska nebaví.

...Od rána už mě všichni serou - babička, když mi zatrhla jet do Brna na veletrh kol, učitelky, která mi zabavila knížku, sama škola, která se dnes ukrutně táhla, lidi ve třídě, ani nevím proč.

.... Jediný, co dneska bylo fajn byl tělocvik, kde sem se odreagovala a můj oblíbenej oběd, jinak mě všecko sere.

...Mám depku a připadá mi že nic nemá cenu.

Temný pokoj

10. listopadu 2006 v 15:20 | Uplakaná |  Básně
Strah a tma.
To vše mě tíží
v temném pokoji.
Mám strah spát
i zůstat vzhůru.
Bojím se démonů noci
i snových stínů.

Ticho a tma
se v pokoji rozlévají.
Obepínají moje tělo
a pohlcují moji duši.
Jsem sama v tom tichu.
Mám strach otevřít oči.
Otevřít oči a pohlédnout do tmy.

Pohlédnout na démony noci.
Pohlédnout jim do očí.
Radši rychle přimknu víčka
a obejmu svého přítele.
Teď už stačí jen čekat.
Čekat na první paprsky slunce...

Moje rifle

9. listopadu 2006 v 19:52 | Uplakaná |  Fotky
Aneb co se dá dělat, když máme otravnou hodinu a kámoška se nudí o přestávce.
Až to uvidí mamka tak asi zcvokne. No snad to půjde vyprat