Pages of my notebook.... na Blog.cz

Je skvělé zase o tom vesele vtipkovat, protože před cca. dvěma týdny to takový joke nebyl. Můj drahý totiž na mě vybalil, po čtyřech letech plnohodnotného vztahu, že je pravděpodobně transexuál. Vtip? Ani náhodou.

Po týdnu plném "co by kdyby…" jsem se však pomalu uklidnila a uvědomila si, že změna pohlaví u mé lásky, přece není důvod ho opustit (no dobře, důvod je to asi více než dostačující, ale když někoho milujete… no znáte přece tu reklamu od Kofoly ne?:) ).

Tak tedy po velmi vysilujícím týdnu, plném slz, křiku a hádek, se zasedlo k vínu s naší spřízněnou duši, kamarádkou a takovou soukromou psycholožkou (které tímto z celého srdce děkuji, a které těch osm hodin její terapie nebudu nikdy moci oplatit) a začalo se řešit co s tím. Po zvážení všech faktorů, bylo rozhodnuto - jde k sexuologovi. Dnes jsem ho tam doprovodila a celkem okay, jen jsem ho musela chytnout za límec a dotáhnout až do příjmu, jinak by se můj miláček otočil na patě a pelášil zpět do Kr. pole.

A jak to probíhalo? Vlastně nijak, dnes to byl spíše jen takový "přijímací" pohovor. Opravdu to nebylo tak, že by tam na hodinu došel pokecat si s psychiatrem a ten by mu po uplynuté době sdělil jste/nejste žena, jak si dnes naivně jedna lamička myslela (ne! Opravdu tou lamičkou nemyslím sebe:)). Nevím jak přesně dlouho to bude trvat, než sexuolog, psycholog a psychiatr a následně i jakási "porota" dojdou ke konečnému verdiktu, avšak zhruba ( +/- par měsíců) rok se v tom budeme plácat bez oficiálního potvrzení té či oné teorie, což bude spoustu myšlenek "co by kdyby…" a rozhodně to nebude lehký ani pro jednoho z nás ( zvláště ta operace, kterou jsme shlédly na videu a při nichž má žena měnila všechny možné barvy a málem se mi tu skácela). A co teprve ty další roky…

Je TO na palici že? Ještě, že má můj drahý, nebo spíše má drahá, tak chápavou druhou polovičku (já abych se nepochválila:) ).

Ale začínám v to vidět i jistá pozitiva. Např. jsem Bi, takže si to konečně třeba budu moci vyzkoušet se ženou, aniž bych měla výčitky svědomí, konečně nebude moci nadávat, že jako chlap musí uklízet… muhehe, rozšíří se mi obsah šminek a různých kravinek (už teď jich má víc než já!) a podobné vychytávky to má (i když jsou tu i jistá negativa a tj. žádné děti, ani svatba, pohrdání většinou okolí…)

Je děsné, že se na TO pomalu začínám těšit, ale asi jsem opravdu milující flegmatický blázen, co má nervy minimálně z titanu:).

Nesnáším vánoce!!! Opravdu a upřímně je nenávidím, tenhle hloupý, absurdní, nesmyslný křesťanský svátek, který nemá s jejich vírou absolutně nic společného, ale slavit ho musí všichni. I já! Proč sakra já?! To mi opravdu musí všichni lidi hlásit, že pro mě mají něco k vánocům, abych na ně náhodou nezapomněla? Ach, jak ráda bych zapomněla… To by se mi, ale zjevně dostalo opovržení všech přátel a příbuzných. Úááá!

Je 21.12. večer… teď už vlastně 22.12, a já opravdu nemám ani jediný dáreček, ještě sem nad tím ani nezačala uvažovat. Dneska jsem asi dvě hodiny namátkou procházela obchody, že už něco koupím. Nekoupila. Přijde zbytečné vyhazovat peníze za nesmyslné, nepotřebné věci, které "vyměním" za další nepotřebné krámy.

Padá na mě splín… stromek máme jen díky tomu, že nám ho kamarádka darovala, popravdě vypadá jako by se přes něj přehnala vichřice s ozdobami.

Jednoduše mám letos tu pravou vánoční… depresi.